Čím je pro mě Boží Slovo?

„To, co jsi ode mě slyšel, měj za příklad zdravého učení. Zůstávej ve víře a lásce, která je v Kristu Ježíši..” (2. Timoteovi 1, 13)

1. Příklad zdravého učení.
Pojem „příklad“ v 2. Tim. 1, 13 je něco jako „architektův náčrt”. Od samého počátku měla církev velmi konkrétní doktríny, kterými se řídila. Byla to norma, podle které se ověřovalo veškeré vyučování. Timoteus dostal příkaz, aby se obsah této normy neměnil za žádných okolností. Pokud by tak učinil, neměl by nic, čím by ověřoval učení učitelů té doby. My, křesťané 21. století, se máme věrně držet učení apoštola Pavla z 1. století. V prvotní církvi se šířila filozofie s názvem antinomianismus. Hlásala, že „nejsme pod zákonem”. Tato myšlenka žije i dnes. I dnes se najdou lidé, kteří jsou přesvědčeni, že žijeme pod milostí, a ne pod zákonem. Tato koncepce tvrdí, že Nový zákon je sbírkou „dopisů o lásce”, které nemají žádnou právní hodnotu a závaznost. Nepřijímají to, čemu sami říkají „teologie příkladu”. Copak pojem „příklad zdravého učení” neukazuje na to, že existuje nějaký zákon (např. 1. Kor. 9, 21; Gal. 6, 2), podle kterého máme žít?

 

2. Měj za vzor!
Boží dílo během staletí vykonávali lidé, kteří se i v době zkoušek pevně drželi učení. Je přece velmi jednoduché dělat různé ústupky. Oni se však pevně drželi svého vzoru. Apoštol Pavel patřil k těm, kdo nedělali kompromisy. Na sklonku svého života se rozhodl povzbudit Timotea, svého mladšího bratra v Kristu. V 1. Tim. 1, 11 čteme, že Bůh svěřil evangelium apoštolu Pavlovi a apoštol ho zase svěřil dál  Timoteovi (1. Tim. 6, 20). Podle 2. Tim. 1, 13 Timoteus zodpovídal  za to, aby „ měl příklad” a následně aby „chránil” vzácné evangelium a svěřil ho dalším lidem (2. Tim. 2, 2).

3. Co jsi slyšel ode mě.
Věříme, že Duch svatý je Duchem pravdy. On svěřil pravdu Timoteovi. Je pouze jeden Duch svatý, proto máme jenom jednu pravdu, která je od Něho. Nevěříme tomu, že jsou dva  Duchy svaté, a proto nevěříme ve dvě nebo více pravd. Bůh se rozhodl poslat nám Ducha svatého, aby nás učil pravdě. Pokud jsme odděleni od Ducha svatého, pak žijeme v temnotě. Bez Něho nejsme schopni pochopit Boží Slovo. Musíme být stále Ním vyučováni (Jan 16, 13). On nás uschopňuje k tomu, abychom bránili pravdu a předávali ji dalším lidem.

4. Víra a láska.
Je dobré si povšimnout toho, že Timoteova doktrína má být prezentována „ve víře a s láskou”. Pravda sdělována v lásce. V tom je nám příkladem Bůh. On nikdy nepřinášel pravdu bez lásky. Ef. 4, 15 říká: „buďme pravdiví v lásce”. Při naší snaze prosazování pravdy jednoduše sklouzneme ke konfrontačnímu jednání. Můžeme se stát lovci čarodějnic, kteří místo toho, aby se sdíleli s pravdou, prezentují vlastní interpretaci pravdy, která pak přináší další problémy. Stručně řečeno, doktrína o ospravedlnění a křesťanském životě zní takto: „Víra z nás dělá vládce, a láska služebníky. Víra musí být nasměrována a soustředěna na Pána Ježíše Krista; upřímně řečeno: není to víra v církev ani jiné prostředky milosti.”

5. V Kristu Ježíši.
Kristus je pramenem, který nám přináší veškerá nebeská požehnání. Víra je prostředkem, který způsobuje, že  naše duše je v živém a spasitelném obecenství s vykupitelem, Ježíšem Kristem. Například  mohu toužit  po tom: „abych získal Krista a nalezen byl v něm nikoli s vlastní spravedlností, která je ze zákona, ale s tou, která je z víry v Krista - spravedlností z Boha založenou na víře…” (Filip. 3, 9).

dr. Czesław Bassara ( Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript ; www.proword.eu)